Kniha Dilemata náhradní výchovy od autora PhDr. Albína Škoviery, Ph.D nese podtitul Teorie a praxe výchovné péče o děti v rodině a dětských domovech a je určena lidem, kteří pracují nebo se zajímají o život dětí i dospělých (tedy zaměstnanců) v ústavní péči. Autor je člověkem pohybujícím se celý život v praxi ústavní péče, po rozdělení Československa pak hlavně v kontextu přeměn institucionální péče na Slovensku, kniha přináší informace mimo jiné právě o změnách na tomto poli.
Zatímco vývoj v České republice šel víceméně ve vyjetých kolejích z doby minulé, na Slovensku se systém ústavní péče přesunul pod křídla ministerstva sociálních věcí, což přináší určité výhody, ale i jistá omezení. Každá kapitola je uvedena konkretním příběhem dítěte, který má souvislost s obsahem. Čtenáři tak přináší určitý vhled do problému právě z pohledu konkretní živé bytosti, se kterou autor spolupracoval.
V dalších kapitolách se autor zabývá snad veškerými aktuálními otázkami, které musí řešit profesionálové pracující v institucionální výchově a v pomáhajících profesích. Přináší praktické informace z oblasti adoptivní péče, zabývá se konfliktem představ a reality. Velmi zajímavá je kapitola, která uvažuje o "přínosu" dysfunkční rodiny ve srovnání s dysfunkční institucí, což bych řekl je poměrně častý problém ústavní péče v Čechách, kde pracuje stále velké množství zaměstnanců bez patřičného vzdělání a s tím souvisícího nízkého finančního ohodnocení, nedostatečné zastoupení mužů a s tím spojené problémy s respektováním autorit, investování obrovských prostředků do staveb, dopravních prostředků.
V kapitole o výchovných ústavech řeší otázky, zda je výhodnější jít cestou izolace, nebo resocializace. Většina těchto zařízení se nachází mimo větší centra, na poměrně špatně dostupných místech a je otázka, jak je možné dostát cílům převýchovného procesu. Přece jen izolovat děti by asi mělo být to nejkrajnější řešení, kdy je opravdu prvořadým smyslem ochrana společnosti. Musíme mít na mysli, že i takové děti dříve či později budou žít mezi námi a jejich tendenci žít na opuštěných místech jsme určitě nezaznamenali. Současně je třeba mít na mysli, že čím větší vzdálenost takového domova od velké městské aglomerace, tím menší je pravděpodobnost, že o takové děti budou pečovat lidé patřičně vzdělaní a vhodní. Paradoxně pak může dojít k situacím, kdy o nejproblémovější děti se starají lidé nejméně vzdělaní.
V dalších kapitolách je možné se dozvědět mnoho o příčinách umístění dětí do ústavní péče a vysvětluje, proč se nejedná jen o sirotky. Autor zmiňuje i relativně vysoké počty dětí, umisťovaných do dětských nebo výchovných ústavů, a nachází řešení v kvalitní terénní sociální práci. U nás vlastně neexistuje a většina problémů je řešena až tehdy, kdy už není jiná možnost než ústavní péče. Dovedu si představit, že jakmile začne fungovat sociální práce s rodinami, bude možné snížit kapacitu dětských zařízení a přiblížit se počtům dětí, které vyrůstají v ústavní péči většinou na západ od našich hranic.
Prostě řečeno tato kniha by měla být v každé knihovně institucí, které přicházejí do styku s touto problematikou a pedagogům bych ji doporučil jako četbu povinnou.
Hodnocení:
144 stran, 220 Kč, knihu si můžete objednat na obchod.portal.cz. Tato stránka vznikla ve spolupráci s nakladatelstvím Portál, s. r. o.
Stanislav Kratochvíl - Manželská terapie - Recenze
Fiona Bowie - Antropologie náboženství - Antropologie náboženství s podtitulem Rituál, mytologie, šamanismus, poutnictví je snad jediným přeloženým titulem, který se zabývá tímto tématem.
Malba na hedvábí - Recenze
Patchwork bez jehly - Recenze